Kontaktní údaje

JUDr. Lukáš Klega
Advokát
ČAK 12344
IČ: 71470921

Sokolská třída 871/6
Moravská Ostrava

Tel.: +420 732 875 793
klega@advokatklega.cz

(publikováno v Bulletinu advokacie č. 9/2008)

Zákonem č. 554/2004 Sb., bylo s účinností ke dni 1.1. 2005 do obchodního zákoníku doplněno ust. § 369a, které upravuje otázky splatnosti ceny a úroků z prodlení. Ačkoliv se jedná o ustanovení, které má pro obchodnězávazkové vztahy mimořádný význam, je do dnešního dne často opomíjeno, a to jak advokáty, tak i soudy.

(publikováno v Bulletinu advokacie č. 6/2009)

Při poskytování právních služeb se nám může stát, že se na nás obrátí klient nacházející se v situaci, kdy bylo třetí osobou investováno do jeho nemovitosti, popř. kdy naopak do cizí nemovitosti investoval náš klient, přičemž se zároveň bude jednat o bezdůvodné obohacení. Může se jednat o situace, kdy byla nemovitost zhodnocována na základě absolutně neplatné smlouvy. Typicky se pak s touto situací můžeme setkat především v případech, kdy členové rodiny, kteří žijí v domě ve vlastnictví dalšího člena této rodiny, do zhodnocení domu investují, přičemž se následně odstěhují a požadují vydání bezdůvodného obohacení vlastníka.

(publikováno v Bulletinu advokacie č. 5/2009)

Ke dni smrti fyzické osoby přechází dědictví na dědice. Existuje však řada práv, která přechází na třetí osoby mimo samotný rámec dědění. V platné právní úpravě neexistují ustanovení, které by tato práva souhrnně vypočítávaly. O tom, že konkrétní právo přechází v případě smrti fyzické osoby na třetí osoby mimo rámec dědění, na základě jakých principů, jakož i na které konkrétní osoby, se dozvídáme z jednotlivých - ve vztahu k občanskému zákoníku zvláštních - právních přepisů, které je navíc možné zařadit do různých právních odvětví. Úprava je tak dosti roztříštěná, přičemž je složité se orientovat v tom, které konkrétní právo přechází právě mimo rámec dědění.

(publikováno v Bulletinu advokacie č. 10/2007)

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů přinesl do českého právního řádu četné změny související s nutností zakotvit tento nový institut do právního řádu v širším kontextu, jak ostatně zakotvení novinky takového charakteru vyžaduje. Vedle mnohých ustanovení, která zákonodárce v souvislosti s výše uvedenou novinkou novelizoval, však existují ustanovení, která neopravil či nedoplnil, ačkoliv tak učinit nepochybně měl.